Drobečková navigace

Úvod > Obec > Historie > Historie Budětska

Historie Budětska

Obec Budětsko leží v Olomouckém kraji, v severozápadní části prostějovského okresu. Nejbližším městem je Konice, ležící přibližně 3 km západně od obce.

První zmínka o obci se objevuje v zápisech z roku 1378 – tehdy ještě po názvem Budětín. Hovoří se o existující obci, je tedy zřejmé, že ves vznikla již dříve. Budětín patřil v prvopočátcích k panství konickému. K roku 1378 stojí v zemských deskách olomouckých zápis, v němž Adlička , převorkyně kláštera sv. Kateřiny v Olomouci a její sestry přijímají Ctibora z Cimburka a Tovačova za spolumajitele obce Budětína i s jeho příslušenstvím. V roce 1383 prodal Ctibor Budětín augustiánskému klášteru v Lanškrouně za 750 kop pražských grošů. Za husitských válek (1419 – 1434) byl klášter v Lanškrouně zničen a obec jako majetek kláštera byla vypálena a obyvatelé zmizeli. V srpnu 1447 byla podepsána smlouva mezi Zdeňkem ze Švábenic a proboštem kláštera, ve které se pan Zděněk zavázal k osídlení, spravování a mít z ní užitek po dvě generace výměnou za odvádění slepic , vajec a výnosů z lesa Doubrava. Posléze měla ves připadnout zpátky klášteru.

Po třicetileté válce byla v roce 1657 provedena lánová vizitace za účelem zpřesnění výběru daně. Proto víme, že obec měla 9 selských gruntů. Přesto zůstaly na počátku 18. století neobsazené grunty. Ty vrchnost spojila a roku 1704 vytvořila panský dvůr v místech, kde se dnes říká „Ve Dvoře“

Za posledního preláta kláštera Všech svatých zrušila r. 1782 vrchnost ovčírnu nedaleko Budětska, pozemky rozdělila mezi domkaře a zřídila osadu Slavíkov. Osada Zavadilka vznikla tak, že u hostince U zlatého lva a kovárny začala vrchnost stavět domky. Založení Zavadilky se datuje do roku 1786.

Na konci roku 1899 podal řídící učitel návrh na zřízení hasičského sboru v Budětsku. Sbor byl založen 13. května 1900 a 11. Června byla dovezena nová stříkačka z Čech pod Kosířem. První zásah budětských hasičů přišel už 24. května 1901 při požáru v Rakové.

Po první světové válce byla zřízena v roce 1919 tělocvičná jednota Orel. Svou činnost obnovila i Národní jednota v Budětsku.

Důležitou změnou ve vzhledu obce bylo roku 1920 zřízení spojky silnice z Budětska na státní silnici Olomouc – Konice. Další významnou stavbou byla zpevněná cesta od Budětska do Slavíkova a to hlavně proto, že obec si vymínila, aby práci zastali hlavně místní občané. Tím se snížil počet nezaměstnaných v době hospodářské krize. Od listopadu 1931 do října 1932.

Památky v obci

Pomník padlých na Slavíkově

Jako památku na spoluobčany padlé v 1.sv. válce nechali zhotovit občané Slavíkova v roce 1921.

Pomník padlích v Budětsku

I občané Budětska nechali v roce 1923 postavit památník padlým spoluobčanům.

Kaple sv. Anny

Kapli nechala postavit na své náklady Anna Müllerová. V roce 1903 byla kaple vysvěcena za velké účasti občanů nejen z Budětska ale i širokého okolí. Na žádost občanů pak vydala arcibiskupská konzistoř povolení k vykonávání bohoslužeb 4 krát do roka.

Kaplička matky boží v Budětsku z roku 1823

Zvonice v Budětsku z roku 1765

Kaplička v Horní Zavadilce z konce 18. století

Kaplička ve Slavíkově z roku 1782

Kříže a sošky

Kříž za vsí

Původně dřevěný kříž pochází z počátku 18. st. Roku 1844 byl dřevěný kříž na náklad obce nahrazen křížem kamenným.

Pavlův kříž

Na křižovatce silnice Konice – Olomouc a odbočky na Ochoz nechal zbudovat kamenná kříž majitel pozemků Pavel Grulich. Stalo se tak roku 1876 jako poděkování Bohu za to, že jeho dcera zůstala zdravá

Socha Panny Marie

Za Dvorem u polní cesty dal František Snášel v roce 1914 zhotovit sošku Panny Marie.

Kříž Sv. Barborky

Kříž stojí u hlavní silnice směr Konice – Olomouc na hranici katastru obce.Původní socha byla zhotovena r. 1890, ale ve dvacátých letech 20 století byla větrem shozena a zničena. Po šťastné události, která se na tomto místě stala Štěpánu Grulichovi nechal postavit v roce 1928 kříž s poděkováním.

Boží muky

V obci se nachází dvě Boží muka ze 17 století. Za vesnicí jsou čtyřboká a u silnice trojhranná. Podle záznamů jsou u božích muk pochováni vojáci z třicetileté války.